V Přerově stojí renesanční zámek, na jehož úpravách se v 16. století podílel i významný císařský architekt Bonifác Wohlmut či stavitel Matteo Borgorelli, kostel a pramensvatého Vojtěcha, archeologické naleziště dokazující osídlení této oblasti už před 7 000 lety nebo opuštěný pivovar připomínající někdejší slavnou historii polabskéhochmelařství. K turistickým lákadlům patří soukromé muzeum motocyklů a jízdních kol,[4] ale hlavně nejstarší skanzen lidové architektury v českých zemích, jehož kořeny sahají až do roku 1895.
V historické literatuře se nejčastěji objevují tyto formy jména Přerova nad Labem: Prerow/Přerow (latinsky), Prerow an der Elbe/Přerow an der Elbe, Alt Prerau, Alt Prerau an der Elbe (německy).
Po roce 1598 došlo k postupnému rozprodání významné části přerovského panství, jehož zbytek byl v roce 1632 Ferdinandem II. připojen k brandýskému císařskému panství. Hospodářskou prosperitu Přerova podstatně narušila třicetiletá válka, během níž byl celý kraj válčícími stranami bezostyšně vysáván. Zkázu dovršili v roce 1639 vojáci švédského generála Johana Banéra, kteří kromě Přerova vypálili i císařské statky Benátky a Lysou.
Význam Přerova po třicetileté válce, nejen kvůli zkáze místního zámku, upadal. Až v roce 1671 došlo i na opravu zdevastovaného zámku stavitelem Santino de Bossim. Ani on však nedokázal zabránit zřícení severního a západního křídla zámku společně se severní části východního křídla. Zřícené části nebyly už obnoveny a do dnešních dnů se zachovaly v původním stavu ze 17. století.
Kdysi reprezentativní objekt poklesl ve svém významu na lovecký zámeček. Poválečná obnova místních lesů proběhla poměrně rychle a tento kraj stal oblíbeným místem pro císařské lovy a hony (viz například jméno nedaleké Císařské Kuchyně). Přerov byl proto několikrát navštíven císařiLeopoldem I. a Karlem VI. Návštěva prvního z nich, ke které došlo 20. června 1680, byla po několik století připomínána i na obecní pečeti.
Za vlády Josefa II. docházelo k oživení oblasti pod Přerovskou hůrou, severně od ní na panských pozemcích vznikla osada Nový Přerov, kde se usazovali převážně drobní chalupníci a hospodáři.
Obec společně se zámkem ožila po roce 1860, kdy panství koupil – v té době již bývalý – toskánskývelkovévodaLeopold II. Po jeho smrti zámek zdědil jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho nákladem byl opuštěný a značně zanedbaný přerovský zámek v letech 1872–1873 obnoven do původní podoby ze 16. století.
Dne 3. března 1903 došlo ke sloučení samostatných obcí Starý a Nový Přerov, které od tohoto data používají společný název Přerov nad Labem. Po smrti Ludvíka Salvátora Toskánského, koupil 10. října 1917 brandýský velkostatek včetně přerovského panství, poslední rakouský císařKarel I.[5]
Po roce 1918 se Přerov nad Labem stal nezávislou obcí, přerovský zámek byl konfiskován československým státem, který ho v průběhu 20. a 30. let pronajímal mládežnické organizaci YWCA. Během druhé světové války koupil zámek německý lékař Faifar, který zde zamýšlel vybudovat vodoléčebné sanatorium. Po osvobození v roce 1945 připadl zámek Fondu národní obnovy. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl zemědělský Přerov nad Labem postižen kolektivizací.
Přerovská hůra (236 m n. m.) – Hůra je svědeckým vrchem, který se prudce zvedá z rovinaté polabské krajiny a převyšuje okolní terén o více než 50 metrů. Tvoří trojvrší – tzv. Polabské hůry – s obdobně vysokou Semickou a Břístevskou hůrou. Na vrcholu Přerovské hůry se nachází hradiště osídlené od doby bronzové do raného středověku. Jižní svah Přerovské hůry představuje zachovaná teplomilná rostlinná společenstva s výskytem bezobratlé fauny.
Budečská hráz – Jedná se o 150 let starou uměle vytvořenou terénní vlnu, která obec a její okolí chránila před záplavami. Hráz převyšuje okolní terén o 2–3 metry, vede po ní turistická stezka a v současnosti na první pohled nepřipomíná lidský výtvor, protože se dokonale propojila s okolní krajinou.
Na katastrálním území Přerova nad Labem se nachází pět vrtů Českého hydrometeorologického ústavu, který zde sleduje kvalitu a mocnost zdrojů podzemní vody (čísla VP0510-VP0514).[8]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod[11]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod
1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod[12]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod[13]
1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod[14]
Přerovu nad Labem byl znak udělen 23. ledna 1499, kdy byl králem Vladislavem II. povýšen na městečko. Na modrém štítu je stříbrná čtyřhranná věž z kvádrů, s otevřenou branou v přízemí, jedním oknem v patře a s pěti stínkami cimbuří. Z okna visí na řetězu zlatý štítek s doprava obrácenou černou kančí hlavou s velkými bílými kly a s červeným jazykem (erbpánů ze Šelmberka).
Po ztrátě samostatnosti, která souvisela s připojením Přerova k brandýskému císařskému panství v roce 1632, byl po několik století na pečetí obce používaný znak císařské vrchnosti – říšský orel – později doplněný datem 20. 6. 1680 a iniciálami Leopoldem I. Tyto údaje připomínaly návštěvu Přerova nad Labem císařem Leopoldem I.
V městysi Přerov nad Labem (1172 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] státní bednárna, biograf Sokol, 2 holiči, 4 hostince, 2 koláři, kominík, konsum, 2 kováři, 3 krejčí, obchod s mlékem, mlýn, 2 obchody s obilím, 3 obuvníci, 2 pekaři, pila, 4 rolníci, 4 řezníci, 8 obchodů se smíšeným zbožím, 4 švadleny, spořitelní a záložní spolek pro Přerov nad Labem a Nový Přerov, 3 obchody se střižním zbožím, 2 trafiky, 4 truhláři, zámečník.
Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Okrajem území obce vedou silnice II/272 Český Brod – Lysá nad Labem – Benátky nad Jizerou a silnice II/611 Praha – Sadská – Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je občasná železniční stanice Mochov, pro pravidelnou dopravu se využívají stanice Čelákovice, Lysá nad Labem (na trati 231 mezi Prahou, Lysou nad Labem a Kolínem) a Český Brod (na trati 011 z Prahy do Kolína).
Cyklistika – Územím obce procházejí značené cyklotrasy 0019 (levobřežní labská trasa Kostelec nad Labem – Nymburk), 14 (Hrádek nad Nisou – Praha-Hostavice) a okrajově též pravobřežní labská trasa 24.
Pěší turistika – Územím obce prochází zeleně značená turistická trasa Čelákovice – Třebestovice a žlutě značená trasa Kersko – Přerovská hůra.
Veřejná doprava 2024
Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky 661 Český Brod, žel. st. – Starý Vestec – Lysá nad Labem, žel. st. (v pracovní dny 10 spojů směr Lysá, 9 spojů směr Český Brod, v sobotu 4 spoje v každém směru, v neděli 2 spoje v každém směru) a 443 Čelákovice,Toušeňská – Přerov nad Labem – Sadská – Nymburk,hl.nádr. (v pracovní dny 12 spojů směr Čelákovice, 14 spojů směr Nymburk, o víkendu 4 spoje v každém směru)(dopravce Okresní autobusová doprava Kolín).
V Přerově nad Labem je jedenáct nemovitostí se statutem kulturní památky. Jsou to kromě zámku a kostelu svatého Vojtěcha Staročeská chalupa (čp. 19), pivovar, hospoda (čp. 14), dvě venkovské usedlosti (čp. 11 a 13), dvoje boží muka, kaplička svatého Vojtěcha nad studánkou a hradiště Přerovská hůra.
Zámek Přerov nad Labem – Dvoupatrová renesanční stavba o půdorysu pravidelného čtyřúhelníku o stranách 40 × 45 metrů, obklopená zděným vodním příkopem. Do současnosti se zachovalo jižní a východní křídlo, nad jihovýchodním schodištěm je nevysoká osmiboká věž se stanovou střechou, zakončenou makovicí. V přízemí je kaple nejsvětějšího Spasitele[18], nad ní rytířský sál s velkým krbem a zbytky loveckých trofejí.[19] Zámek stojí v sousedství Salvátorského rybníka,[20] okolo něj protéká Zámecký potok.[21]
Skanzen lidové architektury – Polabské národopisné muzeum[22][23][24][25] – Jedná se o čtvrtý největší skanzen v Evropě s výjimkou severských zemí a o nejstarší národopisné muzeum v Česku. Jeho historie začíná v roce 1895. Tehdy majitel místního zámku – arcivévodaLudvík Salvátor Toskánský – zakoupil pro účely národopisného muzea bývalou panskou kovárnu č. 19, pro kterou se vžil název Staročeská chalupa, a zpřístupnil v ní veřejnosti expozici o životě v Polabí. Na tuto aktivitu navázalo v roce 1967 Polabské muzeum, které zde založilo záchranný skanzen polabské lidové architektury, který funguje dodnes.
Přerovská obora – Historický objekt stojící u silnice II/611 u stejnojmenné autobusové zastávky.
Taneční sál U Kotápišů – Taneční sál U Kotápišů byl centrem celého Přerova, byl postaven v roce 1927, po roce 1970 však začal chátrat. Další devastace probíhala po roce 1990, kdy zde byla diskotéka. Sál byl rekonstruován v letech 2005–2006 z peněz vybraných ve veřejné sbírce. Je pojmenovaný podle rodiny jeho majitele Petra Kotápiše. Sousedí s restaurací U Indiána. V období po rekonstrukci byl taneční sál domovskou scénou folklorního souboru Dykyta. V současné době je v prostorách sálu umístěna prodejna potravin a dalších produktů pro domácnost. Tančit tam tedy nelze, ale užitek z této změny mají místní obyvatelé i projíždějící návštěvníci.Boží muka u restaurace U KotápišůHospoda Na růžku – Objekt Hospody Na růžku je příkladem zdařilé rekonstrukce jednoho z původních Přerovských objektů, který spoluutvářel historii obce. Budova byla dlouhou dobu nevyužívaná a chátrala, po kompletní rekonstrukci jí byla navrácena její původní funkce. Opět je z ní prostor pro setkání a posezení, tak jak tomu bylo v minulosti, což dokládají i dobové fotografie v interiéru.
Soška Panny Marie Lurdské – Drobná plastika ze začátku 20. století, která stojí na náměstíčku zvaném Na Plácku.
Památník přerovských občanů padlých v první světové válce (1914–1919) je umístěný v areálu skanzenu. Na desce jsou jména Václav Arazim, Jaroslav Hejtík, Josef Holub, František Chvátlina, Antonín Jareš, Václav Jungr, Antonín Jungr, František Kopřiva, František Michalec, Jan Müller, Ladislav Petr, František Skořepa, František Špitálský, Josef Vápeník, Bedřich Vápeník, Josef Veselý, Václav Zápotocký a Václav Jareš.
V přerovském zámku, ve skanzenu a okolních lesích byla filmována řada televizních pohádek. V místní škole (dnes budova obecního úřadu) proběhlo natáčení závěrečného dějství slavného lovu na divočáka ve filmu Slavnosti sněženek, natočeného podle knihy Bohumila Hrabala. Pro tento kraj je příznačný i fakt, že vleklé spory dvou mysliveckých sdružení, které Hrabal popsal ve stejné knize, jsou ve skutečnosti malou válkou mezi nimrody z Přerova nad Labem a sousedních Semic (autor dlouhá léta žil v nedalekém Kersku).
V Přerově nad Labem působí známý soubor písní a tanců Dykyta.
↑GREGOROVIČOVÁ, Eva. Z Florencie do Brandýsa. Příchod toskánských Habsburků na brandýské panství. IN: Historický sborník pražského okolí. Studie a zprávy.. 1. vyd. Praha: SOA Praha, 2011. S. 28.
↑ Vládní nařízení o vyhlášení přírodní rezervace Káraný-Hrbáčkovy tůně. www.nature.cz [online]. [cit. 2009-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Zákres vrtů sítě ČHMÚ. www.chmu.cz [online]. [cit. 2004-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-10-30.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1432. (česky a německy)
↑PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého, díl I.. Svazek Rada první: Arcidiecese Pražská. Praha: Dědictví svatého Jana Nepomuckého, 1907. 319 s. Kapitola Vikariát Českobrodský, s. 37.
↑ Podrobný článek o historii přerovského zámku. www.pametihodnosti.cz [online]. [cit. 2006-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
↑Název potoka použit například na státní mapě 1 : 5 000, Základní mapě ČR 1: 10 000 a na mapě Mapy.cz.
↑ Fotogalerie ze skanzenu v Přerově nad Labem. www.fotoprazak.cz [online]. [cit. 2012-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05.
↑ Druhá fotogalerie ze skanzenu v Přerově nad Labem. www.lidova-architektura.cz [online]. [cit. 2009-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-16.
Česko
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
0019
Galerie Přerov nad Labem na Wikimedia Commons
Přerov nad Labem 
